Úryvky z knihy o. Johannese Koppa

22.02.2022 11:08
Dobře vnímaná zem, podlaha nás vede k uzemnění. Když se to děje v rovnováze, dotek se zemí se nestává jen uzemněním, ale zároveň i narovnáním: Čím více jsem uzemněný, tím více se ve mně narovnává, jako automatický reflex vybalancovaného uzemnění: dolů stejně tak jako nahoru. Čím více se dostává do hry mé narovnání, tím více se uzemňuji. Tak vystupuji dolů. A tak se nechávám padat nahoru. Když tak člověk v souhře rovnováhy přichází na stopu, začíná potom druhá fáze sedu, jak říká mistr: "Posaď se tak, že se bod tvého podbřišku (části břicha mezi pupkem a stydkou kostí) stane středem vesmíru."...
22.02.2022 11:07
    To, co působí zemská přitažlivost svým celoživotním a neustálým dotekem, je jedním z největších objevů ve vnímání našeho těla. Dotek se zemí se zintenzivňuje díky vší tělesné hmotnosti našeho těla. Má tíha se pro mě stává milostí, když je v souhře pozornosti přivedena do rovnováhy a veškeré svaly se tak uvolní. Má hmotnost může tak být úplně a zcela odevzdána zemi. Naše vnímání vlastní hmotnosti tak zmizí. Na naší subjektivně vnímané váze se ručička vůbec nevychýlí. V této rovnováze nemusím nic držet a můžu chválit svého Stvořitele, že mou kostru takto...
22.02.2022 11:05
Boha nemůžeme pojmout ani svým rozumem, ani svými tělesnými schopnostmi. Přesto ale největší přikázání křesťanského zjevení vyžaduje tělesnou stránku člověka stejně tak jako jeho stránku duchovní. Vyžaduje naši duchovnost ve ztělesňování slov: "Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly!" (Mk 12,30) V původní řecké verzi je použito pro mysl/rozum slovo synesis (pozn. překl.: týká se obdobného výroku Mk 12,33). Toto řecké slovo má širší význam, znamená chápavost, vnímavost, vhled, porozumění, tedy schopnost vnímat celým...
22.02.2022 11:04
Při meditaci, ať už na židli nebo na polštáři, neexistují různé pozice, ale jen ta jedna, v níž jsou všechny myšlenky a veškeré porovnávání zanechány. Pak neexistuje žádný vnitřní a vnější postoj, pak mi "tělo a duch vypadly", říká člověk, který zažil smysl meditace (zenový mistr Ju-ching).   Na různé způsoby sedu se nesmíme dívat hodnotícím způsobem, jako by to byl nějaký žebřík, kde se začíná s tou nejspodnější příčkou. Meditace, v níž právě jsme, je tou subjektivně nejlepší možností; nic tu nechybí a nemůže to být lepší.   Aby následující rady k držení těla nezužovaly náš pohled,...
29.03.2020 23:10
KOPP, Johannes. Schneeflocken fallen in die Sonne: Christuserfahrungen auf dem Zen-Weg. Annweiler: Ploger, 1994., s. 66, ISBN 3-89857-082-7. Jednou jsem tak fantazíroval, že musí existovat lék na všechny nemoci. Pojmenoval jsem tento farmaceutický produkt své fantazie Antimortin (mors = smrt, anti = proti). Abychom mohli být uzdraveni z nejhlubšího zranění - strachu ze smrti, musíme spolknout vlastní smrt. Tento lék chutná hořce. Ale čím častěji ho bereme, tím více se mění jeho chuť. Nakonec se změní natolik, že tento nejlépe tolerovaný a terapeuticky nejefektivnější lék se také stává tím...
26.02.2020 22:25
KOPP, Johannes. Schneeflocken fallen in die Sonne: Christuserfahrungen auf dem Zen-Weg. Annweiler: Ploger, 1994., s. 65, ISBN 3-89857-082-7.   Čím více se necháváme vtáhnout do tajemství našeho života, tím blíže se k sobě dostávají protiklady: život a smrt. A teprve jakmile se potkají v jednom bodě a bez rozdílu, začínáme skutečně žít. Ve praxi zenové kontemplace nejde o nic jiného, než abychom se vžili do života, nechali život bez překážky žít a poskytli mu, co chce: život, nekonečný, bez jakýchkoliv hranic, i bez hranic ve smrti.   Meditace v narovnaném držení těla a v nechání...
12.02.2020 21:36
KOPP, Johannes. Schneeflocken fallen in die Sonne: Christuserfahrungen auf dem Zen-Weg. Annweiler: Ploger, 1994., s. 59-60, ISBN 3-89857-082-7. Na zenové cestě si člověk uvědomuje, nejen že má tělo, nejen že žije v těle - uvědomuje si, že je tělem. Pro křesťana muže být sezení v zenu i určitým druhem sezení po škole, ve škole života, kde zůstal sedět, protože se nenaučil o svém těle. V naší generaci může každý k tomuto tématu přidat své, skrze svou bolestivou zkušenost, že se tělo hlásí, když je přehlíženo jako neexistující nebo příliš málo existující nebo když není správně doceněno. "Toto...
04.02.2020 21:36
KOPP, Johannes. Schneeflocken fallen in die Sonne: Christuserfahrungen auf dem Zen-Weg. Annweiler: Ploger, 1994., s. 50-52, ISBN 3-89857-082-7.   Jaké to je, když člověk medituje s koanem? Popisovat tento proces je něco zcela jiného, než onen proces sám. Je to stejně tak vážné jako k smíchu. Zároveň je tu nebezpečí, že to člověk bere příliš vážně a chce to dělat příliš dobře, a právě tím brání tomu, co meditace má působit. Při meditaci člověk usedá do "své nemožnosti": se vší vážností a se vší dobrou vůlí a v největší možné koncentraci něco chtít, přičemž každé chtění...
15.01.2020 22:19
KOPP, Johannes. Schneeflocken fallen in die Sonne: Christuserfahrungen auf dem Zen-Weg. Annweiler: Ploger, 1994., s. 50-52, ISBN 3-89857-082-7. Byla to pro mě daleká cesta. Cesta mnohem dál, než by mi připadalo vůbec možné. Nejen že jsem brzy držel v ruce letenku do Japonska a přicestoval jsem do exotické země, s určitým kulturním šokem. Cesta mě vedla ještě mnohem dál, do neznámého, skrze způsob meditace, k němuž mě o. Lassalle motivoval a vedl. … Tato meditace nespočívá jen v duchovní, ale také v tělesné koncentraci. To je nové. Tělo je zcela při tom. Je potřeba. Tělo spolupracuje....
15.01.2020 21:08
KOPP, Johannes. Schneeflocken fallen in die Sonne: Christuserfahrungen auf dem Zen-Weg. Annweiler: Ploger, 1994., s. 49, ISBN 3-89857-082-7. Japonský filozof Keiji Nishitani (narozen v roce 1900), za jehož vedení dosáhla svého vrcholu Kyotská škola, se aktivně účastnil kongresů a sympozií v západním světě. Hluboce se zajímal o křesťanskou spiritualitu. Teologům v Basileji a Marburgu položil následující otázku: "V Pavlových spisech nacházím poznámku, které - z pohledu zen-buddhismu - myslím, že rozumím. Říká, že došel k smrti… "Nežiji už já – Kristus žije ve mně!" To mi hned dává smysl -...
1 | 2 | 3 >>